Ekologické vytápění – pamatujete dobu, kdy se u nás začalo topit zemním plynem, který v rámci plynofikace vystřídal v mnoha rodinných domech kotle na uhlí a koks? Bylo to v devadesátých letech, krátce po sametové revoluci, mnozí lidé byli v té době z plynofikace nadšeni, protože jim konečně usnadnila život. Kdo z vás zažil ranní vstávání po čtvrté hodině a zatápění v kotli, před odchodem do zaměstnání, a odpolední prohrabování koksu, vyhrabování vyhořelé strusky, vynášení popela a pracné skládání materiálu do sklepa, a pak ze dne na den přechod na plynový kotel, kdy jste kromě nastavení termostatu nemuseli dělat nic, jistě si dovede vybavit ten úžasný bytový komfort.
Jenže vytápění zemním plynem je stále spalování fosilního paliva, tedy neobnovitelných zdrojů Země, a navíc se dá očekávat, že cena plynu na trhu spíše poroste, než aby zlevňoval. Zemní plyn není ekologický druh vytápění a zda se vám kotel vyplatí i finančně, o tom se také dá polemizovat. Máte-li zájem přejít na ekologičtější a cenově dostupnou variantu vytápění, zkuste to s tepelným čerpadlem z Nového Boru. Zde bývá v podstatě jediný háček, a tím je vyšší pořizovací cena tohoto zařízení, což vás nutí k tomu důkladně promyslet, zda se zařízení finančně vyplatí.
Pokud ano, pak máte k dispozici technologii šetrnou k přírodě a podobně jako u plynového kotle, takřka bezobslužnou. Technologie výroby tepelných čerpadel je poměrně obsáhlá, zařízení existují v několika základních variantách podle typu média, odkud je odčerpáváno teplo, může to být buď z vodního zdroje, z geotermálního vrtu nebo z ovzduší. Každý typ zařízení má své výhody i nevýhody a o těch se s vámi podělí specialisté, kteří tepelná čerpadla instalují v rodinných domech, v průmyslu, ve společenských prostorách, na sportovištích a na dalších místech.
